Hannoverský Barvář

I.  Práce na umělé stopě

(1) Zkouší se na uměle založené, nepobarvené stopě jelení, daňčí nebo mufloní zvěře 500 až 550 kroků dlouhé, s dvěma lomy, alespoň 50 kroků dlouhými (pak následuje vzdálenost nejméně 100 kroků určená pro vyhledání zvěře). Umělá stopa musí být alespoň 12 hodin stará. Zakládá se pomocí speciálních pomůcek k zakládání stop (dřeváky, kolečko, hůl, šlapky na obuv apod.). Na konci každé stopní dráhy musí ležet kus spárkaté zvěře, ze které pocházejí spárky. Zvěř musí být vyvrhnutá a dobře zašitá (zašitý musí být i výstřel větší rány). Za koncem stop se vyznačí spojovací přímka, po které se budou pohybovat pomocníci při přenášení zvěře. Pořadatel musí zajistit dostatečný počet pomocníků, kteří dobře znají terén a jsou seznámení s koncem stop. Konec stopy musí být v řidším porostu, aby rozhodčí ukrytí v dostatečné vzdálenosti od konce stopy měli možnost sledovat chování psa u zastřelené zvěře.

 (2) Po založení stopy označí pomocník na papír čas založení stopy a připevní jej na strom na začátku stopní dráhy. Jednotlivé stopy musí být očíslované a vzdálené od sebe minimálně 150 kroků.

 (3) Pes po přiložení na stopu musí tuto ukázat a na pokyn vůdce ji sledovat s nízkým nosem na dlouhém barvářském řemeni. Po celou dobu musí být zřejmé, že pes je zalehnutý v řemeni a sleduje stopu s jistotou. Při práci nemá pes zvedat hlavu, větřit okolí a sledovat jiné stopy. Může je však ukázat. Pokud pes sejde ze stopy a sám se opraví, nepovažuje se to za chybu (do vzdálenosti 25 kroků). V místě označeného lože vůdce psa na pokyn rozhodčího vypustí. Na stopu je možno psa nasadit nejvýše 3x.

 (4) Dráha stopy se vyznačuje na stromech papírky, barvou nebo vyznačovací páskou, značky musí být snímatelné. Asi nejméně 100 kroků před koncem celkové stopní dráhy se vhodným mysliveckým způsobem (zálomek, vyznačovací páska apod.) označí „lože“, odkud se pes vypouští k samostatnému vypracování zbytku stopní dráhy. Zde také končí disciplina „práce na umělé stopě“.

 (5) Na zbytku stopní dráhy, na kterou byl pes vypuštěn, se zkouší:

 a)  vyhledání zvěře,

 b) práce oznamovače, hlasiče,

 c)  chování u kusu.

 (6) Na tomto úseku stopní dráhy se papírky nesnímají, slouží pro kontrolu pohybu psa na stopě. Úsek od lože ke kusu se může při kladení stop zvýraznit nejvýše 1dl barvy z uloveného kusu.

 (7) Známkou 4 - je možno hodnotit psa, který vypracuje správně a samostatně celou stopu až k „loži“ bez scházení a oprav, s chutí a jistotou, zalehnutý v řemeni. Každé další nasazení, případné „vedení” psa psovodem, ohlížení se vůdce po značkách, vedení psa na krátkém řemeni, snižuje známku o jeden stupeň.

II.  Vyhledávání zvěře

(1) Zkouší se jako součást práce na umělé stopě. Zkouší se na úseku stopní dráhy od „lože“ k místu položení kusu spárkaté zvěře. Tento úsek může být zvýrazněn barvou, jak je uvedeno výše.

(2) V místě vyznačení lože vůdce na pokyn rozhodčího psa vypustí. Zbytek stopní dráhy musí pes vypracovat samostatně. Vůdce a rozhodčí zůstanou u označeného lože. Vypuštění psa na práci „vyhledání zvěře“, oznámí rozhodčí zatroubením, povelkou, nebo jiným dohodnutým způsobem. Pes musí v limitu do 5 minut vyhledat zvěř. Toto sleduje z povzdálí rozhodčí.

 Hodnocení:

(3) Známkou 4  je hodnocen pes, který nejkratším způsobem nalezne položený kus v časovém limitu do 2 minut.

(4) Známkou 3  je hodnocen pes, který místy opustí stopu, na kterou se urychleně vrátí a položený kus nalezne do 3 minut.

(5) Známkou 2  je hodnocen pes, který stopu přebíhá, částečně revíruje na delší vzdálenost, ale kus najde do 4 minut.

(6) Známkou 1  je hodnocen pes, který v limitu do 5ti minut kus nalezne.

(7) Známkou 0  je hodnocen pes, který v limitu do 5ti minut položený kus nenalezne.

 III. Oznamování, hlášení nalezené zvěře, vodič.

 (1) Tato disciplína se zkouší jako součást práce na umělé stopě a hodnotí se jen výkon po nalezení položené zastřelené zvěře. Vůdce musí před zahájením disciplíny oznámit rozhodčímu, jak bude pes pracovat, buď jako oznamovač nebo jako hlasič:

a) oznamovač,

b) hlasič,

c) vodič (tuto možnost případně ohodnotí rozhodčí na základě chování psa u kusu).

 a) Oznamovač.

1.  Před započetím práce na umělé stopě musí vůdce oznámit rozhodčímu, jakým způsobem mu barvář oznámí dosledovanou zvěř. U označeného lože vůdce psa vypustí bez obojku, pes má vyhledanou zvěř ověřit, vrátit se k vůdci, který společně s rozhodčím čeká na místě vypuštění. Rozhodčí na konci stopní dráhy sleduje, zda pes kus ověřil a po jeho odchodu čeká, až pes přivede vůdce ke zvěři. Pes se musí vrátit k vůdci do 10 minut po vypuštění. Po návratu k vůdci má dopředu nahlášeným způsobem (uchopení za řemen, tahání za oděv, neustálé odbíhání a naznačování následování apod.) oznámit vůdci, že zvěř našel a snaží se jej dovést ke zvěři.

 2.  Známkou 4  je možno hodnotit výkon psa, který v limitu 10 minut od vypuštění ohlášeným způsobem oznámí dosledovanou zvěř a přivede k ní vůdce.

 3. Za chybu se považuje nevýrazné oznamování, nejisté vedení ke zvěři apod. Pokud se pes do 10 minut nevrátí k vůdci, nemůže být hodnocen jako oznamovač.

b) Hlasič.

1.  U označeného lože vůdce psa vypustí, pes má vyhledanou zvěř ověřit a vytrvale hlásit. Vůdce i rozhodčí zůstanou v místě označeného lože, dokud pes zvěř nevyhledá a nezačne hlásit. Pes musí začít hlásit do 10 minut po vypuštění. Musí hlásit až do příchodu vůdce.

 2.  Hodnocení:

Známkou 4 - vytrvalé hlášení po dobu nejméně 15 minut.

Známkou 3 - vytrvalé hlášení po dobu nejméně 10 minut.

Známkou 2 - vytrvalé hlášení po dobu nejméně 5 minut.

3.  Za chybu se považuje nevýrazné hlášení, hlášení s dlouhými přestávkami, nehlášení, opuštění zvěře. Za takové chování po posouzení sníží rozhodčí úměrně známku.

4.  Poznámka: Ne vždy vůdce nahlásí nebo popíše správně způsob oznamování nebo pes někdy může pracovat jako oznamovač, jindy jako hlasič. Pokud takový případ nastane, rozhodčí ohodnotí skutečně předvedený výkon psem, bez ohledu na nahlášení vůdce. 

 c) Vodič.

Pes, který u kusu neprokáže oznamování a hlášení popsaným způsobem, je po uplynutí 10 minut hodnocen rozhodčím jako vodič se stejnou známkou, kterou získal při disciplině „Práce na umělé stopě“.

IV.  Chování u zastřelené zvěře

(1) Zkouší se po disciplíně „vyhledání zvěře“ na konci umělé stopy. Pes nesmí načínat zastřelenou zvěř. Olizování střelné rány je dovolené. Mladí a temperamentní psi se často snaží chytit zvěř zuby, případně škubat srst. Je třeba rozlišovat, zda tak činí z radosti, nebo vášně, anebo chce načínat.

(2) Známkou 4  je možno hodnotit psa, který neprojeví náchylnost k načínání.

 (3) Pokud se pes zvěře bojí, zdaleka ji obchází nebo úprkem se vrací k vůdci, je možno tuto práci ohodnotit nejvýše známkou 2, podle dalšího chování i nižší. Chybou je i zapírání zvěře, případné hrobaření.

 V.  Vodění psa

(1) Rozhodčí je povinen před započetím discipliny zjistit, zda vůdce povede psa na řemeni nebo volně při noze.

a) Vodění psa na řemeni

Před započetím vodění je pes vypuštěn z řemene na volno s obojkem na krku do vymezeného prostoru. Na pokyn rozhodčího a povel vůdce se pes musí nechat upoutat na řemen. Při vodění má jít po levé straně vůdce bez toho, aby tahal za řemen, nebo v chůzi zaostával za vůdcem. Zkouší se podle možnosti v tyčovině. V hustějších porostech a na úzkých místech může pes sledovat vůdce v jeho stopách.

b) Vodění psa volně při noze

Pes musí jít volně bez řemene, s obojkem na krku, po levé straně vůdce. Na úzkých místech musí jít za vůdcem. Pes nesmí předbíhat ani pobíhat okolo vůdce. Jestliže se vůdce zastaví, pes musí též zastavit.

 (2) Známkou 4  je možno hodnotit psa, který reaguje na první povel vůdce, je po celý průběh discipliny ovladatelný, správně se orientuje při chůzi vedle vůdce, nebo za ním.

 (3) Zdržení vůdce psem proto, že si pes ověřuje stopu, se nepovažuje za chybu.

VI.  Odložení psa

(1) Rozhodčí před započetím zkoušky zjistí, zda vůdce chce odložit psa upoutaného na řemeni nebo volně. Zároveň ho upozorní na rozdílnost koeficientu při hodnocení. Zkouška trvá nejméně 20 minut.

a) Odložení psa na řemeni

Vůdce odloží psa upoutaného na řemeni, který vhodně upevní. Pes si smí sednout, nesmí však být nepokojný nebo hlasitý. Nesmí se pokoušet o uvolnění. Po odložení se vůdce vzdálí na místo určené rozhodčím a ukryje se tak, aby jej pes neviděl, nebo nenavětřil. Po uplynutí 15 minut vůdce na pokyn rozhodčího jedenkrát vystřelí. Po výstřelu se pes musí chovat klidně, nesmí tahat za řemen, nebo být hlasitý. Musí pokojně zůstat na místě, dokud pro něho vůdce na pokyn rozhodčího nepřijde. Vůdce si může u psa odložit součást svého oděvu nebo výstroje.

b) Odložení psa volně

Zkouší se stejně jako odložení psa na řemeni. Pes pouze není upoután. Může být odložen s řemenem volně položeným vedle psa. Řemen je upnutý k obojku. Vůdce si může u psa odložit součást svého oděvu nebo výstroje.

(2) Známkou 4 - je možno hodnotit psa jen tehdy, pokud po dobu zkoušky neprojeví hlasitost a jeho pohyb na místě je vyvolán pouze hledáním si vhodnějšího místa k ležení nebo zvýšením pozornosti zvednutím hlavy, posazením se a podobně po výstřelu.

(3) Známkou 3 - je možno hodnotit ještě psa, který je z počátku hlasitý, do 5 minut se ale utiší a dále je klidný.

 VII.  Chuť do práce

 (1) Tato vrozená vlastnost se posuzuje po celou dobu zkoušek a hodnotí se na závěr. Aby pes na zkouškách obstál, musí být hodnocen alespoň známkou 2. Je třeba sledovat způsob přijímání povelů a zájem je plnit, ochota a radost z práce. Zájem a vytrvalost při práci na stopě, případně při štvaní a stavění (IHb).

 (2) Známku 4 - může dostat pes, který soustavně projevuje snahu a ochotu plnit povely a projevuje soustavný zájem o práci.

(3) Poznámka: Uvedené disciplíny se mohou zkoušet v libovolném pořadí, toto určí při zahájení zkoušek vrchní rozhodčí podle možností dané honitby.  

ODDíl 3.   Soudcovské tabulky

(1)  Předběžné zkoušky barvářů